[album]3128[/album]
Tak jsem celou problematiku řešil s kolegy z dopravní policie krajského policejního ředitelství. Neznám ustanovení pro SR, ale v ČR je posouzení situace podle naší legislativy takové:
V první řadě byla položena otázka, proč je takový tvar křižovatky, proč je to značeno jako křižovatka jedna a ne dvě a proč je hlavní silnice vedena tak, jak je vedena a není hlavní silnicí třeba silnice rovnoběžná s kolejištěm. Pro řidiče by tato křižovatka byla daleko jednodušší s menší mírou rizika dopravní nehody. Podle kolegů hlavním důvodem, proč je tato křižovatka řešena takto, je železniční přejezd, a to dokonce podle počtu kolejí přejezd dost široký. Kdyby auta přijížděla od bodu A a na křižovatce by musela stavět z důvodu dávání přednosti v jízdě vozidlům na další (hlavní) silnici, mohlo by dojít k situaci, že některá vozidla by byla nucena zastavit přímo na železničním přejezdu. Z tohoto důvodu je tato křižovatka označena jako křižovatka jedna a se stanovením hlavní silnice tak, jak je vyznačena. Míra rizika dopadů dopravní nehody, kdyby se srazila auta na úseku křížení silnic směr B a C je daleko menší, než kdyby zůstalo stát jedno nebo dokonce více vozidel na železničním přejezdu a projížděl vlak (nemluvě o tom, že by byly staženy závory a nebylo úniku z tohoto prostoru). Na základě tohoto má vozidlo, přijíždějící po silnici ze směru A a odbočující resp pokračující dále na silnici směrem na B, přednost před vozidly, která přijíždějí po silnici ze směru C. Přitom řidič, jedoucí ve směru A-B nemusí dávat znamení o směru jízdy. Kdyby třeba při výjezdu za přejezdem dával znamení o změně směru jízdy vpravo, řidič přijíždějící ze směru od C by se oprávněně mohl domnívat, že vozidlo bude vjíždět na silnici, po které on přijíždí. A nehoda by byla na spadnutí….
Tento dotaz se mi nadko líbil.

Takovou nějakou představu jsem měl o tomto tématu.
(Na odpovědích předchozích dotazů se pracuje.)